Květen ve škole, 2018
Středa 30. 5.
Po vydatnem rannim volnem case pri svacince a fotbalu jsme si dali imaginativni opakovani zemi kterymi jsme cestovali- nekolik jsme jich namatkove zopakovali zevrubne – Izrael, Kambodza, Španělsko a další jsme si aspoň pripomněli. Nasledně jsme své vnitrni obrazy ztvárnili na veliký format papiru temperami nebo pastely.
Mnozi zaroveň vyraběli nebo malovali dárek pro Michala k narozeninám a komu to nestačilo, pustil se ještě do volne tvorby s hlínou.
Po obědě přišla Zdenička s Máťovým narozeninovým dortem – ano Mata a Michal maji narozky ten samý den 🙂 a byla oslava slavná se všim všudy!
Káča (i za Báru)
Škola úterý 29.5.
1.blok: Eliška a Michal: pohybové hry s hudebním doprovodem, se zapojením češtiny. Tentokrát se zaměřením na podstatná jména rodu ženského, Otík určoval i vzory, ostatní děti slova vymýšlely a počítaly slova a slabiky, utrčovaly první a poslední písmena, dle úrovně měkká a tvrdá i,y. Závěrečné zklidnění, uvolnění a protažení.
2.blok:Čeština: Nejmladší skupina S,s. Prostřední skupina dě, tě, ně. Matěj a Nathanael vyjmenovaná slova po P. Otík, podstatná jména rodu ženského.
3.blok:Michal a Míša Višňa Sklenářová: matematika
2.blok:Čeština: Nejmladší skupina S,s. Prostřední skupina dě, tě, ně. Matěj a Nathanael vyjmenovaná slova po P. Otík, podstatná jména rodu ženského.
3.blok:Michal a Míša Višňa Sklenářová: matematika
Eliška
Pátek 25.5.
Temazcal
Po pouti z Mníšku pod Brdy pres Skalku do Řevnic se skupinka 8 odvážných dobrodruhů odpojila a přesunuli jsme se k říčce Kejné, kousek pod naší studankou. Tam uz Temok se svym kamaradem Pavlem temazcal měli skoro postavený. Chopili jsme se pilek a rezali drevo na oheň, sbirali kapradí na podlahu a „kytičky“ nebo spiš traviny na zavěšení. Přišli nám pomoci Marta s Idanem a Jana Rehořová a taky pár Valachů nebo spiš Valašek.
Kazdy svym kouskem kůry zapalil Dědeček oheň, zpivali jsme Ohni proměň mě, Mia rozjela píseň Rodí se život a za chvili byly kameny pěkně horke a krasné červené a 2 dětská kola mohla začít. Nakonec přesto že původně Jura, Mia a Noe ríkali, ze dovnitř nepůjdou, nikoho ani nenapadlo nejit dovnitř, dokonce i Pippa s Martou šly s nami. Privitali jsme Babičky kameny a divali se na jejich tváře a jak se na nich šalvěj mění na jiskričky. Temok nam vypravěl pohádku o obrovskem drakovi, ktery se stal nescetně kapičkami vody a deti volaly po zavreni brany a jeste vetsim horku a tak druhe kolo uz bylo hezky v přítmí a vsichni jsme si to užili. Venku jsme měli hostinu a pripravrne pelišky, kam se ale nikdo nehrnul a zatimco se saunili dospělí, pod dohledem Janky se deti jestě všude kolem veselily. Pak nekterí odesli domů s rodiči, a za chvili skoro vsechny prespavajici Janka dovezla autem do jurty. Děkujeme!
Káča
Středa 23.5.
Dnes jsme spolu i s putovnimi Sokolíky podnikli za studankou cestu dalekou. Na svacinkovem mistě s habrovým lesem za zády a výhledem na Řevnice jsme si popovidali o vodě voděnce a co vse nam voda dává a kazdy dostal na čelo kapicku vody ze sta studanek posbiranou na celem světě.
Tu stejnou vodu jsme po výšlapu dali i té naší studance a kapku z ni přidali.
Museli jsme ale hodně bahna vyhrabat ručkama a vytvořit studance novou strechu. Tu starou asi shodili divočáci. A vůbec studanka byla rada, že jsme ji z jejiho opustěneho zakleti prisli vysvobodit a zazpivat jí.
Po obědě v trampske pevnosti jsme ji ještě vyrobili darečky z rukama tvarovane hliny a těmi jsme ji ozdobili a pomalu se vydali na cestu dolů lesem, u starého mista se srubem jsme se nadšeně vyfotili a nádraží uz bylo nadosah.
A to jsme jen tusili ze timto vyletem začalo pro některé třídenní a pro někoho domonce 4 denní putování
Káča (i za Báru)
Škola 22.5.
Eliška a Michal: Celé dopoledne o včelách. Přijela paní Blanka s včelkami a vše níže jsme se dozvěděli. Po té jsme zpracovali parádní pracovní listy nemalé rozsahu… Otík stihl i češtinu, podstatná jména rodu středního dokončení. Byl i fotbal a holčičí pobývání:)
– jak rozeznat včelu od vosy, čmeláka a sršně: obrázky a skutečné (mrtvé) vosy, včelky, sršni a čmeldové. Význam včel pro přírodu: opylování rostlin
– seznámení se se životem včel v úlu: co a proč která včelka dělá (matka, trubec, dělnice)
– jak se chovat ke včelkám v přírodě
– jak si opatrně vytáhnout žihadlo, aby byly následky co nejmenší
– jak včelař získá od včel med: vytáčení medu
– prohlédli jsem si části včelího úlu, vyzkoušeli včelařské vybavení, např. včelařský klobouk nebo rukavice, ochutnali voštiny
– pochovali jsem si trubce – nemají žihadlo…
– zahráli jsme si hru na včely dělnice: nanosit nektar a pyl do úlu
Eliška
– jak rozeznat včelu od vosy, čmeláka a sršně: obrázky a skutečné (mrtvé) vosy, včelky, sršni a čmeldové. Význam včel pro přírodu: opylování rostlin
– seznámení se se životem včel v úlu: co a proč která včelka dělá (matka, trubec, dělnice)
– jak se chovat ke včelkám v přírodě
– jak si opatrně vytáhnout žihadlo, aby byly následky co nejmenší
– jak včelař získá od včel med: vytáčení medu
– prohlédli jsem si části včelího úlu, vyzkoušeli včelařské vybavení, např. včelařský klobouk nebo rukavice, ochutnali voštiny
– pochovali jsem si trubce – nemají žihadlo…
– zahráli jsme si hru na včely dělnice: nanosit nektar a pyl do úlu
Eliška
Návštěva Ekocentra PRALES, Kbely 17.5.
Výlet vlakem z Prahy do Kbel, a procházkou rovnou do Pralesa, kde byla
přednáška o včelách.
V krásném altánku za jemného deštíku jsme se dověděli vše o včelách:
-původní obydlí včel je v dutinách stromů, dnešní je v úlech, které
jim staví lide
-prvním včelařům se říkalo brtníci odvozeno od medvědů brtníků
-způsoby zpracování nektaru a pylu na med a mateří kašičku, kterou
včely upraví podle toho komu je určená, včely tak ovlivní zda
potřebují novou královnu a nebo trubce
-včely vytváří v úlu teplo, pokud vleze do úlu omylem někdo kdo tam
nemá co dělat, třeba sršáň je zahříván včelami na teplotu, která je
pro něj smrtelna
-včelka po narození se stará o přípravu kašiček, o krmení, o stavbu
pláství, stráží u vchodu a nakonec vyletí ven a sbírá pyl a nektar.
-Vojta Čaj si oblékl bílý včelařský oblek tak aby do něj nevletěla
žádná včelka, bílý právě proto aby co nejméně připomínal tmavého
medvěda, obešel nás s vykuřovací nádobou, která se používá, když
včelař potřebuje do úlu – včely si myslí, že hoří a skovají se
-každý si zatočil medometem a dostal med na ochutnávkuPo přednášce se děti rozdělily na skupinky a pozorovaly včely přes
sklo, včelí vidění si vyzkoušely přes broušené sklo a kalejdoskop,
hmatem poznávaly semínka z pytlíčků….
Výlet vlakem z Prahy do Kbel, a procházkou rovnou do Pralesa, kde byla
přednáška o včelách.
V krásném altánku za jemného deštíku jsme se dověděli vše o včelách:
-původní obydlí včel je v dutinách stromů, dnešní je v úlech, které
jim staví lide
-prvním včelařům se říkalo brtníci odvozeno od medvědů brtníků
-způsoby zpracování nektaru a pylu na med a mateří kašičku, kterou
včely upraví podle toho komu je určená, včely tak ovlivní zda
potřebují novou královnu a nebo trubce
-včely vytváří v úlu teplo, pokud vleze do úlu omylem někdo kdo tam
nemá co dělat, třeba sršáň je zahříván včelami na teplotu, která je
pro něj smrtelna
-včelka po narození se stará o přípravu kašiček, o krmení, o stavbu
pláství, stráží u vchodu a nakonec vyletí ven a sbírá pyl a nektar.
-Vojta Čaj si oblékl bílý včelařský oblek tak aby do něj nevletěla
žádná včelka, bílý právě proto aby co nejméně připomínal tmavého
medvěda, obešel nás s vykuřovací nádobou, která se používá, když
včelař potřebuje do úlu – včely si myslí, že hoří a skovají se
-každý si zatočil medometem a dostal med na ochutnávkuPo přednášce se děti rozdělily na skupinky a pozorovaly včely přes
sklo, včelí vidění si vyzkoušely přes broušené sklo a kalejdoskop,
hmatem poznávaly semínka z pytlíčků….
Po picnickovém obědě si všichni užívali PRALESA s interaktivních
naučných a bosých stezek.
Bára Lehká
Středa 16.5.
Exkurze do Náprstkova muzea – do Severní i Jižní Ameriky
Expozice byla moc zajimava, dostali jsme i jedmoduche pracovni listy. Na pozadí za exponaty byly velkoformatove tisky krajiny, ktere navozovali autentickou atmosferu pro zkoumáni zbrani, nastrojů, oblečení, hraček, obydlí.
Dozvedeli jsme se o prerijnich indianech, co žili v typi a lovili bizony, o Eskymacich, coz vlastně jsou Inuité a Eleukové – ze vynalezli spoustu věci ktere dodnes pouzivame – kajak, olejovou lampu, psi spřežení, ze si šili kalhoty z tuleni kůže a vysoke kozešinové boty a o Indianech Ameriky jizní – z Amazonie, kde pěstuji maniom a Indiani Puebel, kteri ziji v na sebe nalepených hliněných domcích a delaji sošky Kačinů, ochrannych duchů. Dokonce jsme nahledli i do chýše šaman a zkusili si zabubnovat na bubinek a zachrastit na ruzna chrestidla.
To ale az po obědě v Country lifu, kde se nam dostalo polevky huste, chleba celozrnného a trochy salatu.
Toz fajn den to byl ikdyz na prestavku moc času nam nezbylo ale nikomu to ani moc nevadilo 🙂
Děkujeme Gabině za organizaci a Hance za doprovod
Káča (i za Báru)
Středa 9.5.
Krásný slunečný den jsme začali u řeky a po chvilce brouzdání a objevování, co voda a břehy skrývají jsme si dali krátký úvod do dnešního tématu – Bolivie a Fair Trade s Terezou Reichovou- hledali jsme na růzých výrobcích, jaké se na ich objevují značky – našli jsem několik, které se opakovaly u různých výrobků – bio a fair-trade. Na jurtě jsme si pověděli, kde se fair trade vůbec vzalo a proč, a že na českých výrobcích takovou značku neobjevíme. Vzali jsme to pěkně z gruntu od námořních objevů po kolonizaci, otrokářství, extenzivní zemědělství, osvobozování a samostatnost až ke vzniku družstev- kooperativ, které chání práva výrobců. Tereza nám pak ukázala lidi, se kterými se v Bolivii setkala a vyprávěla jejich příběhy. NAkonec jsem si uvařili FAir Trade bio kakao s rýžovým mlékem a pustili jsem se do rekapitulace, tři družstva se snažila poskládat co nejvíc informací, které si kdo pamatoval. Po obědě jsme tomu dali ještě chvilku a vyhodnotili, že jsme si celkem o Bolívii pamatovali 28 různých věcí jako kakao tří různých barev, káva, cesta smrti, prales, vedro, dvě hlavní města, tři jazyky a mnoho dalšího.
Po úklidu jurty jsme si ještě dali krátký blok o Fair play podle metodiky Cyril Mooney – My jsem svět. A všichni se ukázala jako féroví hráči 🙂
Díky všem za krásný den a díky Matoušovi za ranní přivezení dětí!
Káča a Bára
(zapsala Káča)
Kronika 3.5.
Posílám jen krátký report z exkurze letiště Točná. Po štastném setkání všech účastníků na Smíchově, a dokoupení proviantu jsme vyrazili na autobus, který nás dovezl na konečnou zastávku Na beránku. Tam už bylo hřiště a svačinka a vstup do kouzelného údolí malého potůčku, který jsme museli asi 50x přeskočit. Také jsme potkali studánku a také obrovský spadlý buk, přes který děti lezli na druhou stranu. První Matěj po čtyřech, pak už Mia po dvou a pak už všichni běhali jak veverky. S Aghatou jsme si to zkusily a uf – pěkná výška to byla a od poloviny kmene jsme už taky byly na čtyřech s motýlky v břiše.
Děti nemohly věřit, že tato dobrodružná cesta nás dovede na letiště. Ale dovedla.
Hned po příchodu k hangáru nás přivítal pilot Nikola, který dvě hodiny trpělivě odpovídal na všechny dotazy dětí a ukazoval své stroje.
Těch dotazů bylo opravdu mnoho, imrvére celý les rukou. Bylo znát, že jste s dětmi o tom mluvili a byly tak dobře připravené.
Poslechli jsme si poutavý příběh o „Elektře“, komu kdy patřila, a jaké byl její osud. Letos tento letoun oslavil 81 let! A je to opravdu skvost.
Přirozeně, že největší atrakce byla stará „Andula“, kam děti mohly vlézt, dokonce si sednout do kabiny pilota a hejbat s letkama.
No a pak už byl čas na úžasné hřiště, které je hned vedle a velký piknik. Počasí bylo tak akorát. Všichni jsme si nacpali břicha, až na Beatku, které nebylo dobře a nejedla. Pak už jen seběhnout lesem dolů na zastávku motoráčku v Komořanech a frnk na hlavní nádraží a dál do svých domovů. Jura, Hugo a Tim si den prodloužili a jeli ještě na otočku do Řevnic a pak sami! na Smíchov. Jura se nabídl že to bude mít na starosti a věřím, že dobře dojeli a že to byl pro ně další zážitek!
Míša
2.5. 2018
Ráno jsme se přímou cestou přesunuli do Země.
V 10h přijela Gábina z Chovatelské archy se zvířátka, společně jsme nachystala velkou jurtu, kde nám v kruhu Gábina vyprávěla o zvířatech, o jejich přirozeném prostředí s jak je důležité si vždy zjistit jak zvířátka žijou volně v přírodě, zda jsou hodně sociální ( jako morčata, králíčci) a potřebuji doma kamaráda ….Gábina sebou přivezla 2 morčátka, Králíčka, agamu,želvu z Afriky, 3 želvy středomořské a želvu ze Střední Ameriky, 2 hady a Surikatu, který si dal ke svačince několik červíků a prozkoumal celou jurtu.
Po přestávce se děti seznámili s Martinem a Janou, kteří již 8 let žijí v Kamerunu a v Kedjom-Keku sází stromy, založili školu a věnuji se ochraně zvířat. Martin promítal fotografie a vyprávěl vlastní zážitky a zkušenosti v návaznosti k zodpovědnosti za planetu zemi.
S Janou jsme na ohni po africku uvařili oběd njaman-njaman ( v Africe se vaří ze zeleniny podobné špenátu, my použili kopřivy jelikož v Africe se vaří převážně z místních zdrojů ). Příprava se trochu protáhla a tak po obědě byl čas už jenom na rozdání placek s obrázky od Afrických dětí,poděkování a rozloučení.
Děkuju!!!
Bára Lehká
