Badatelské úterý

FOTOGALERIE: https://photos.app.goo.gl/aqDiZgRqUGi34gbB6

12.3.

Dnes naší partu posílil další 10ti letý klouček Jonáš. Byli jsme krom Kašpiho komplet. Slušný oddíl. Velká radost ze 4 zbrusu nových tavných pistolí. Děti i my nosíme různé harampádí a spojovací materiály. Ranní kruh byl veselý. Jenda nabídl Jonášovi, že mu ukáže hranice pozemku a vysvětloval pravidla. Pak měla prostor Pippa pro svou prezentaci. Dozvěděli jsme se spoustu informací. Víte například, že dospělý tygr může mít až 310 kg?  Pippě se její přednáška i s tajenkou a kvízem a pak ještě s divadelním úkolem moc povedla. Děti se rapidně zlepšují. Jsou suverénnější a svou chvilku “ před tabulí“ si užívají.

Jonáš moc dobře zapadl, dokonce se zapojil do divadla, hrál lovce pytláků a zachránil tygřici se svými tygřaty před jistou smrtí. Také si přinesl s sebou různé technické vychytávky. A zapojil se do tvorby naší dráhy. Měly jsme s Mony velkou radost, že se týmy organicky spojují a dráhy (jejich projekty) propojují. Po obědě jsme měli původně v plánu sázení, ale v badatelně na nás čekala řádka rozdělaných projektů a bylo potřeba to dokončit. Takže sázení příště. 

13.2.

Ráno, po krátké intervenci mezi Pippou a Šárkou s Žofkou a společném
kroužku, kdy jsme si posdíleli naše zážitky z posledních dní, nás
oslnila Žofka svou prezentaci, která začala tajemně šifrou. Až po
vyluštění jsme se dozvěděli, o čem ta prezentace vůbec bude. A byl to
rys ostrovid! Pak jsme se podívali i na záznamy z fotopasti a dozvěděli
se, že naše největší kočkovitá šelma byla spatřena i u nás v Brdech!
Pak děti vyběhly ven, kde se rozpoutala šišková válka, která skončila
konfliktem mezi Kvidem a Šimonem, tak jsme opět v kruhu hledali řešení
a shodu. Pak už přišla na řadu mechanika – první teorie a pak i praxe.
I po obědě sestrojování jednoduchých mechanických aparátů a
prezentování svých nápadů. Kdybyste doma něco vyhazovali, zeptejte
se svých badatelů, jestli by se jim to nehodilo, neb máme velké plány.
Pššššt.

30.1. 2024

Dnes jsme s velkou slávou završili projekt dětí v rámci akce Laskavec. Vyrazili jsme autobusem do Velkého Chlumce, do záchranné stanice volně žijících zvířat. Frida s Jednou minulý týden samostatně domluvili přes telefon návštěvu i předání výtěžku z prodeje perníčků. Částka byla 1322 kč. Děkujeme všem za podporu a věříme, že Vám chutnalo. Šárka, Lusík a ostatní plánovali cestu tam i zpět.  Před stanicí jsme se zastavili u zvířecího boxu (obdoba Baby boxu), kam se může nalezené poraněné zvíře dát. Pan Petr nás očekával a provedl celou stanicí a pověděl příběh každého zvířete i fungovaní celé stanice. Bylo to působivé. Na děti udělal velký dojem Albi – bíle káně, i skupinka hendikepovaných káňat a jak si navzájem pomáhají. Také lišky Čert a Káča, které si pochutnávaly na noc předtím sražené srnce. Pippa se sbližovala s ochočenou srnkou. A Lusík i ostatní si hráli s místními kocoury. Děti měly zajímavé otázky. Měli jsme ještě dost času do zpátečního spoje, tak jsme se přemístili na skvělé místo, které jsme objevili minule a kde byla zamrzlá nádrž i ping pong. Pak ještě kus cesty přes kouzelně zamrzlý lesík a louky na autobus zpět. Po obědě a pauze na volnou hru jsme už byli natěšení na Jendovu prezentaci o záhadě Bermudského trojúhelníku. Působivé, i s pokusy a vysvětlením tohoto fenoménu.  Neuvěřitelně rychle to uteklo.

28.11.

To bylo tedy pošmourné ráno! Vlhko a zima, polosníh…brrr. Ale v badatelně se brzy roztopilo a mohli jsme pracovat v teplíčku.

Míša je stále nemocná, a tak nás na dopoledne přišla podpořit Petra. Byla v badatelně poprvé, hezky jsme jí vše ukázali.

Luisík se doomluvil, že měl ráno nevolnosti, Kašpi už nám frnkl na hory a tak jsme se v počtu 11 dětí pustili do díla. V ranním kruhu padala často únava, připomněli jsme si, že to dává s touto částí roku smysl, že se zakutáváme a světla ubývá.

Pečení perníčků jsme odložili na příště, domluvili jsme se, že je budeme péct ve tvaru zvířátek a v rámci naší dobročinné činnosti pro zvířecí spolek (příště rozhodneme, který konkrétně) je budeme na trzích a na besídce prodávat a výtěžek předáme zvolenému spolku. Takže kdo máte doma vykrajovátka ve tvaru zvířátek, budeme za ně v úterý vděční.

Antika – děti popřemýšlely, co všechno nám antika přinesla a proč se Západořímská říše v roce 476 n.l. rozpadla a že pro svět tím skončil starověk a nastal středověk. Děti samozřejmě zaujaly nájezdy kočovných kmenů jako byli Vandalové, Hunové a další a tím jsme se dostali ke ….

Stěhování národů – sledovali jsme na mapě Evropy jak se různé kmeny a etnika  daly do pohybu a tím jsme se dostali i ke …

Slovanům – kteří na našem území vystřídali Kelty a Germány. Věnovali jsme se pověsti (i jako termínu) o putování praotce Čecha a hoře Říp, děti měly už spoustu střípků znalostí, které společně poskládaly, pověnovali jsme se i slovanskému jazyku a také jsme do naší akademické galerie přidali další osobnost – našeho prvního dějepisce Kosmase s jeho Kronikou českou. 

O pauze se vytvořil holčičí kroužek u stolu, kde vyšla na povrch různá příkoří, co mezi sebou holky mají a která je trápí.

Bylo hezké s nimi u toho být a rozkrývat, co se za kterou reakcí skrývá, jak někdo sype vše bez obalu ven a jiný tuhne a mizí, jak někdo reaguje podle toho, co si myslí, že si myslí o něm ten druhý, jak je nepříjemné když si někdo šušká do ucha a můžeme z toho mít nepříjemný pocit, když si myslíme, že nás někdo nemá rád…zjistili jsme, že každá má takovou zkušenost, že se ocitla v nepříjemném pocitu vyloučení. A tak otevřeně si to vysvětlovaly ( a snažili se vyslechnout toho druhého a mluvit jen o svých pocitech bez obviňování) až z vedlejšího pokojíku, kde odpočíval, protože ho pobolívalo břicho, přilákal ten rozhovor Šimona, který se přidal se svými zážitky… Všichni tam byli spolu a někteří plakali a smáli se pak úlevou a..jsou šikovní, tak uvidíme co si z toho odnesli.

Péťa si připravila povídání o historii vánočního stromu ( i s kvízem) a vůbec o tom, jak se po pokřesťanštění přebírali některé pohanské zvyky do náboženských svátků. ZÁPISY a foto jsou VE FOTOGALERII. 

Pak už nás čekala výroba ozdob – srdíčka z novinového papíru, kde čekal děti kus geometrie, přesnosti, měření – práce s pravítkem a jemné motoriky, tedy trpělivosti. Výsledky jsou ve fotogaleri. Pak nás Péťa opustila a my se vydali do zázemí.

Oběd byl vydatný, díky Hynku a po něm jsme si odsouhlasili, že někteří chtěli pokračovat ve výrobě a jiní že nacvičí scénku o praotci Čechovi. Pustili jsme si koledy a práce pěkně plynula, představení nakonec bylo dost krvavé, zjevně děti zaujaly kmeny nájezdníků a těžký život středověký, naštěstí vždy jeden Čech – malý a schovaný přežil a nesl tak naše geny dál. Moc pěkný den, díky za něj. Monča a Petr

31.10.

Dnes jsme vyrazili na lektorovaný program do Zemědělského muzea na téma: „Půda pod lupou“. Samozřejmě, že děti se nejdříve potřebovaly vyřádit na traktorech před budovou. Přivítala nás milá lektorka a vzala nás do velké „Objevovny“ s velkým promítacím plátnem. Děti bádaly jako divé. Zkoumaly elektronickými lupami rozličná semínka, hodnotily a byly velmi aktivní. Lektorka je na závěr pochválila. Ještě jsme měli čas si prohlédnout expozici věnovanou vodě. 

Pak klidný přejezd do zázemí s malou zastávkou na hřišti. Po obědě a obligátní hře v rokli, „fajtech“ mezi kluky a dostatečném pohoupání jsme se konečně dostali do badatelny. Tam nám téměř vyrazil dech Kašpar se svou prezentací o Moravském krasu. Nejen úžasně připravenou, ucelenou ale i velmi dobře odprezentovanou. Dokázal všechny zaujmout. A mnozí z nás si připomněli adapťák před 4 lety na stejném místě. Nakonec jsme všichni dostali i test z chování netopýrů. Pak jsme se zaradovali, že námi zhotovený papír se povedl. A byl čas na plány na další měsíc, kdy se začneme věnovat časové ose a minulosti naší země, ale i planety. Jako vždy jsme nestihli vše, co jsme měli v plánu. Děti mají hodně co sdílet a rozhodně se neflákáme. 

24.10.

První blok nám kromě vyhledávání zajímavých stromů světa zabrala úžasná a plodná debata na téma dobrovolnictví a pomoci druhým, které jsme si potřebovali promyslet s ohledem na přihlášení se do projektu LASKAVEC.

Z nápadů na pomoc bezdomovcům, dětským domovům, starým lidem, adopce kamaráda z rozvojové země nakonec zvítězila zvířátka, nejspíše záchranná stanice nebo útulek. Nápad na to jak pomoci – bleší trh, pečení a prodej housek na nádraží, atd. se bude dál rozvíjet a formovat do proveditelné podoby.

Určili jsme si též individuální referáty-přednášky- projekty na dobu až do Vánoc. Tabulku dodáme do Rozvrhu.

Zbytek dne se odehrával ve znamení manufaktury na výrobu ručního papíru!!!

Děti si vyrobily síta, připravily papír k recyklaci, mixovaly, připravily různé směsi a pak dokola nabíraly, lisovaly, vyklepávaly, nemohli jsme přestat, tak jsme si dovezli jídlo do badatelny a pokračovali. 

17.10.

Na téma stromy v lese pokračoval s dětmi dopoledne Petr Vohryzka. Děti s ním určovaly a rozpoznávaly jednotlivé stromy a Petr je chválil, že mnohdy již určí nejen rodové ale i druhové jméno nebo specifikaci přívlastkem.

Po obědě, jsme se věnovali pokusu na hustotu látek a kapalin, ano, zabrousili jsme k panu Archimedovi. Pokus spočíval v tom, že měly děti stejný objem různých kapalin (voda, alkohol, sirup, med , ocet) a zvážením zjistily, že má stejné množství různých látek různou hmotnost. Pak se dívaly, jak se vrství tyto látky na sebe v jedné nádobě díky různé hustotě a nakonec našly různé objekty (dřevo, hřebík, kost, kaštan, atd.) a sledovaly, kam a jak rychle se který objekt propadne. 

10.10.

V ranním kroužku jsme si zreflektovali předešlý měsíc. Návštěvu a dojmy z dílny Lemniskáta děti barvitě popsaly těm, co tam nebyli.

Nové téma STROMY, LES A JEHO VÝZNAM navazuje pozvolna na povídání v Lemniskátě o lese a jeho darech. Děti živě předkládají konkrétní návrhy ze všech úhlů pohledu – život, užití, klima, čištění vzduchu, voda, relaxace, domov pro různé živočichy, atd., vzniká zajímavý a pestrý brainstorming. 

Čteme z knihy Petera Wohllbena „Slyšíš, jak mluví stromy?“

Cestou na oběd nabízíme dětem, aby na 5 min. zkusily být tiše samy za sebe a našly si každý svůj „strom“ a ten v tichosti zkoumaly. Jak je to pro někoho nepřekonatelný úkol a pro jiného oáza, ukázalo následné sdílení…své postřehy a nápady si děti mohly zaznamenávat do svých deníků.

Po obědě jsme provedli pokus – přírodní filtr vody. Děti ve třech skupinách vzaly dešťovou vodu z jezírka vedle malé jurty. Někdo běžel pro vodu, někdo hledal kamínky, někdo správné mechy, listí. A pak v nádobkách prolívaly vodu a pozorovali jsme co se děje. Zamysleli jsme se i nad schopností lesa zadržovat vodu. Pak jsme si přefiltrovanou vodu převařili na improvizovaném hořáčku. 

3.10.

První říjnové setkání začalo v Praze, vlaky jely včas a v 9:00 už jsme byli nachystaní v chráněné dílně Lemniskáta. Po milém seznámení se se všemi v dílně, a bylo nás míň, než místních pracovníků následovalo přidělení školáka k pracovníkovi – klientu dílny a dali jsme se do práce. Děti pod jejich vedením vyráběly svůj badatelský sešit. Bylo to celkem 15 úkonů. My s Monikou jsme vyráběly 4 sešity pro nepřítomné děti. Po svačince v jejich jídelně jsme měli povídání s Vlastou o papíře, lese a i o klientech její dílny. Sdílela nám některé příběhy, jak někdo může být postižený na těle, na duši i na mysli. Poté nám ukázala některé jejich zajímavé produkty, vyráběné z roztodivných materiálů. Sloní, koňská a jiná lejna…..použité kostýmy z ND, semínka,…… Nakonec děti nakupovaly. Jako dárek dostaly i malý zápisníček. Pak jsme už jeli z rušné Prahy k nám do lesa. Na nádraží jsme ještě vytiskli fotky pro projekt Já kniha. Obídek v zázemí a pak na zahradě badatelny první zápisy do novoučkých sešitů z našeho dne. Uteklo to jako nic. Míša

PS: doporučuji velmi návštěvu Lemniskáty v Balbínově ulici v Praze pro nákup jejich výrobků, dárečků. Je možné každý všední den od 9 do 15. Mají tam i workshopy pro veřejnost. Jsou úžasní a hrozí jim zánik.

26.9.

Dnes jsme po úžasném stmelení v minulém týdnu (více o pobytu ve Svatém Jánu v samostatném příspěvku v kronice) započali projekt JÁ KNIHA, kde děti zaznamenávají údaje o sobě. Nebylo pro ně lehké se namalovat, ale nakonec to všichni bravurně zvládli. Každý po svém. Měřili jsme se, pracovali u stolečků, zažili krátkou vizualizaci – vnitřním zrakem zkoumali své tělo. Pak už nás Monika zasvětila do tajů pH a jeho dánského objevitele Sørensona. Děti dostaly své vzorky a pak působením šťávy z červeného zelí pozorovaly rozmanité zbarvení. Zhotovili jsme celou působivou škálu a pověděli si o působení kyselin i zásaditosti. Děti si měly udělat zápis z pokusu i z informací, ke kterým jsme společně došli. Po obědě nás ohromila Frída svým dobrovolně přichystaným referátem o Islandu, který často navštěvuje. Krom dlouhé písemné práce, přinesla i fotky, lávové kameny, a také rozinky na ochutnání. Děti nejvíc zaujalo vyprávění o Papuchalcích. Poslední část společného dne jsme věnovali přípravě na návštěvu chráněné dílny Lemniskáta, kam se chystáme za týden a děti si také mohly vyzkoušet hravou formou různé hendikepy. S Elsou jsme stihly smontovat další Kalax! Díky Hauzírkům za poskytnutí skříněk i dcery. 🙂 Míša

12.9.

Dnes jsme se sešli v Badatelně. Pár děti chybělo, ale byla s námi Dita Rakouská s dvěma šicími stroji. Monika ještě s dětmi ze zázemí dovezla další stroj, židle a vlnu. Po úvodním kolečku jsme se pustili do práce. Stříhání, šití na strojích, pěchování vlnou a pak i šití v ruce. A do 12 bylo víc než 8 sedáko/polštářů a nevím kolik bonbónu na světě. Pod Kvidovým vedením jsem na jeho stroji, který našel u popelnice, zapošila závěs do koupelny a dokonce ušila jeden polštář. Jenda s Lusiem krom tvorby jednoho společného polštáře ještě odstranili drátěnou síť z venkovního domečku a opravili ulomenou poličku. 

Po obědě jsme s radostí opustili rozpálené zázemí a doběhli k řece. Tam jsme soutěžili sami se sebou ve třech disciplínách. Děti měly chuť své časy překonávat. Bylo to moc fajn, osvěžující řeka, téměř prázdná pláž. Uteklo nám to. Míša

5.9.

V úterý nás navštívil náš velký a dlouholetý kamarád Temoc. 

Ráno jsme se stihli přivítat v úvodním kroužku ještě v zázemí, povědět si něco málo o Mexiku, španělštině, indiánech a pustit se do práce – výroba božího oka z nalezených klacků a bavlnek, pak už dorazil Temoc. Ten si přivezl několik bubnů, také chřestidla ale i velkou obsidianovou kouli, obrázky i čerstvě pražené kakaové boby. S Temocem jsme si zazpívali, zatancovali i ochutnali sladkou hořkost pravého kakaa. 

Byli jsme spolu všechny skupinky – dvě školní a jedna školková. Děti se zapojily do všeho, některé předváděly svá oblíbená zvířata. Poté jsme Temocovi šli ukázat naše nové odloučené pracoviště – Badatelnu. Krásnou, čistou, téměř prázdnou chatičku ve velké zahradě, malý kousek od zázemí. Provedl nás Jenda Salay, který toto místo důvěrně zná. Představil nám každý strom, každou slepici, každý kout. 

Požádali jsme o ochranu, i o inspiraci pomocí kouře kopálu. 

Pak už oběd, dlouhá pauza a objevování hranic pozemku. Na začátek parlamentu přišel i Temoc a zažil úvodní kolečko, kdy se každé dítko, bylo jich 35, představilo a ve zkratce posdílelo největší zážitek z prázdnin: medůzy, bouřky, delfíní, duhy, blesky, vodopády, ukousnuté pařátky, přespávačky ve stanu, hory, moře, letadla, lodě…. krása. 

Pak oblíbené molekuly (hra) a přehrávání pravidel, patroni a patrůňata. Bylo to vše ve velké pohodě. Uteklo to jako nic. Míša