Dobrodružství lidu Ohnivé země 2024
Je neděle patnáct hodin a s minutovou přesností přijíždějí první rodiče. Už stojí stany průvodců a jejich
dětí a pomalu se rozrůstá množství zelených kopulí na horní louce, až do chvíle, kdy veškerou aktivitu
přeruší parádní slejvák – respektive první z dnešních parádních slejváků. Nezbývá, než poprvé drobně
improvizovat, odložit začátek programu, počkat, až se přeci jen všichni zabydlí, a rozhodnout se, ve
kterou fázi podvečera vyslat děti do terénu. Nakonec nejprve vyrábíme a zdobíme táborové hábity, čímž
se z nás stává lid Ohnivé země, a pak se vydáváme splnit prosbu zmořeného posla, prozkoumat, jaká to
katastrofa se udála ve východním směru. Děti odcházejí do deště, ale v týmu víme, že už by neměl trvat
dlouho a věříme, že poskytnutý zážitek bude zvládnutelně frustrující. Poslové nakonec přiběhnou čtyři a
na čtyři světové strany od zázemí nachází kluci a holky zprávy o katastrofách a luští z nich vzkazy o tom,
že planeta není v dobré kondici, protože se o ni lidstvo špatně stará, a že pokud je lid Ohnivé země
odvážný a odhodlaný, má být trpělivý a brzy se dozví více.
Brzy ale není hned, nejprve večeříme, pak se scházíme ve velké jurtě na úvodní seznámení se sebou
navzájem a s chodem tábora, a pak už je čas se chystat do hajan. Teprve chvíli po deváté se táborem
rozezní zvuk bubnů a tmu rozetne světlo pochodní. Přichází čtyři rozezlení draci a nabízí lidu Ohnivé
země poslední možnost prokázat, že pro ně ctnosti důležité k harmonii planety nejsou jen prázdnými
slovy. Žádají si od nich příslib usilovat o znovunastolení pravdy, lásky, síly a krásy, a vybrat ze svého
kruhu ty nejschopnější danou hodnotu rozvíjet a kultivovat. Kdož ho dostanou, poněkud smířlivěji
odchází zpět do tmy.
Pondělní ráno víme, že déšť je za námi. Začínáme protažením s Anežkou a Desi, červená družinka si
přebírá službu v kuchyni a nosí ven nachystanou snídani, notně doplněnou o dary od rodičů (za které
tímto ještě jednou děkujeme!) A pak už se svými úkoly přichází první – pro dnešek vodní – drak.
Dopoledne v různých atletických, gymnastických a týmových disciplínách testujeme a rozvíjíme své
fyzické schopnosti: sílu, hbitost, rychlost, vytrvalost, ale i spolupráci, radost z pohybu atp. Nejde o to
vyhrát, ale zjistit, kde mám nadání, jaký je můj potenciál, v čem se mohu rozvíjet, zda pohyb je oblast, ve
které mám nakročeno k úspěchům. Do přehazované na improvizované fáborkové síti se postupně s
nadšením zapojí skoro všichni a hra se volně přelije i do poledního klidu, kdy se konečně může přidat i
červená družina, která nám téměř bez asistence uvařila dnešní oběd.
Cíl odpoledního programu nám znovu představuje vodní drak: prokázat svou vášeň. Každý, kdo chce,
může vystoupit a povědět o něčem, co má moc rád, a zhruba polovina osazenstva nachází odvahu svou
vášeň i ukázat a umožnit ostatním, si ji také zažít. Navzájem se tedy inspirujeme třeba akrobacií ve
dvojicích, hrou na piano, fotbálkem, frotáží listů, pinkáním s míčem,… a vzniká kolem toho krásná,
radostná energie. Učíme se navzájem!
Podvečer pak patří tvorbě masek, které nám později na táboře poslouží jako posila v naplňování
rozvíjených hodnot. Zatím vzniká první polovina bílých škrabošek, které pak odkládáme do jurty k
proschnutí. Den krásně běžel dle plánu, a tak se před večeří dostává i na hodinku osobního volna, někdo ji
tráví v rokli, někdo na hřišti, jak kdo chce. Pak nanosíme dřevo, opečeme buřty a večer se volně přelije k
táborové písni, kterou naposledy přivoláváme vodního draka. Přichází čas zhodnotit, co se komu líbilo,
povedlo a v čem se rozvinul. Hitem dne je, nepřekvapivě, přehazovaná. Pokračujeme povídáním o
dracích, tentokrát o tom, jak vznikl ten čínský. A pak už jdou malí spát, prostřední si užívají posledních
chvil hry a nejstarší mají pravidelný večerní čas s Katy a na přípravu svého zítřejšího programu.
V úterý pokračujeme v zaběhnutém rytmu: rozcvička, snídaně, hygiena, příchod draka. Ohnivý drak si
přeje, abychom rozvíjeli své vůdčí schopnosti a kognitivní dovednosti a dává nám tím další možnost
ohledávat si, zda v těchto oblastech tkví naše talenty, a kdo z které družiny půjde o těchto svých
schopnostech draka v závěru tábora přesvědčit a usmířit si ho. První dopolední blok mají připravený
nejstarší holky, program plný nápaditých aktivit ve dvojicích, nějaké luštění, navádění se poslepu atp.
Moc se jim to povedlo.
Druhou část dopoledne má každá družina vyhrazenou pro to, aby úplně od píky, tedy od domluvy co v
přiděleném rozpočtu nakoupit, připravili pro sebe a jednoho z průvodců oběd. Součástí je i vybudování a
na závěr zlikvidování ohniště, zapálení a udržení ohně, závěrečný úklid, zkrátka opravdu všechno. S
každou skupinou pak zreflektujeme, jak se jim dařilo a všichni si najezeni dopřejeme polední klid a
vyčkáváme dalšího příchodu draka. Ten přináší výzvu pro naše hlavičky: papírovou skládačku, číselné
hádanky, šifrovačku, turnaj v pexesu a možnost vyzkoušet si i další deskové hry. Téma se mezi dětmi opět
zabydlí, a tak se i po podvečerním doděláváním masek pro druhou polovinu táborníků většina z nich vrací
při čekání na večeři ke hrám.
Úterní večerní rituál je hladký, stejně jako středeční ranní, už víme, jak to tu chodí a nikde to nedrhne:
setkání v kruhu, vyprávění, kytara, zuby a spát a ráno společné protažení, hygiena a snídaně. Všichni se
ukládají a vstávají jak je třeba, služba je v kuchyni, kdy má, s touhle letošní partou dokonce i programy
začínají včas a na nikoho nemusíme dlouho čekat. Pro tým nádherná zpráva, nebere nám to zbytečně
energii, která pak zbývá na program, péči o chod tábora a hezký společný čas s dětmi.
Středeční den je pod taktovkou vzdušného draka, který nás vede k rozvíjení laskavosti srdce a schopnosti
se ztišit a vnímat se jako součást přírody. Po snídani vychází družinky samostatně do lesa, aby cestou na
Kamennou našly způsob pro službu ze srdce. Ať už krajině kolem, nebo sobě navzájem. Když je o hodinu
a půl později znovu potkává drak, spokojeně na něj čekají s nasbíranými pytli odpadků. Cesta po
skupinkách jim dobře utekla, jen červená trochu bloudila, ale i toto dobrodružství dobře dopadlo a všichni
jsme se v pořádku sešli. Na Kamenné se ještě chvíli zdržíme a trénujeme zde správné postupy
poskytování první pomoci: Matouš nám ukazuje, jak uvažovat a co dělat, když najdeme člověka v
bezvědomí nebo s větším krvácením. V podvečer pak na to ještě v zázemí navážeme a vyzkoušíme si ve
dvojicích, jak má takový zásah vypadat, od zhodnocení situace, příchodu ke zraněnému až po správný
záklon hlavy a volání záchranky.
Z Kamenné míříme ke Kejné, chvíli u potoka odpočíváme, a pak nás nohy donesou k Wáclavově potní
chýši, kterou nejprve pomůžeme postavit zpět na své místo a pak nás zde vzdušný drak provede živlovou
meditací, při které vnímáme prvky země, vody, vzduchu i ohně v nás i kolem nás. Na „starém
svačinkovém“ pak obědváme (díky, Matouši, za donesení teplého oběda!) a příjemným cvičením s Desi se
zase pořádně uzemňujeme v těle.
A pak už jen koupačka na plážičce u ostrovů, zmrzlina cestou do zázemí, kde už služba, která odešla o
chvíli dříve, chystá večeři. Večer je ještě prostor na volnou hru, Aňulčinu vášeň na zavěšeném kruhu a
zmíněný trénink zdravovědy.
Čtvrtek si přebírá zemský drak, který nás podněcuje k rozvíjení krásy a tvořivosti. V úkolu zaměřeném na
land art, jehož podmínkou je zakomponovat i sami sebe, vznikají skutku nápadité obrazy ze světa přírody,
lidí i jiných bytostí, přítomnosti, minulosti i budoucnosti. A pak začíná tanec, který si s námi zatančila
příroda, a to tanec mezi deštěm a suchem, mezi jurtou a venkem. Do večera máme ještě spoustu úkolů,
které střídáme tak, jak nám počasí právě dovolí. Formou hry, na kterou ti, kteří s námi táboří už
poněkolikáté, netrpělivě čekají, škrábeme brambory. Akrylovými barvami, sádrou a různými třpytkami
zdobíme naše masky. Volíme, kdo z nás bude zapalovat a dál se starat o slavnostní oheň, na který
chystáme dřevo, kameny, březovou kůru a smůlu. A také se ještě jednou setkáváme se zemním drakem,
který si pro nás připravil vtipnou kreativní hříčku, při které po družinkách malujeme draka, formou štafety
a různými částmi těla.
Po večeři přichází jedno z vyvrcholení tábora, slavnostní oheň. Holky a kluci mezi sebou vybrali pětici,
které svěřili poctu ho zapalovat a udržovat: ohnivcem se stává Béďa, zapalují Oskar, Viky, Žofka M. a
Šárka. Tito čtyři si přebírají světlo od draků a s krátkou verzí woodcrafterského zákona zapalují oheň ze
čtyř světových stran. Následuje slavnostní přísaha, kdy každý z kluků a holek předstupuje před „svého“
draka, podává mu ruku a slibuje mu, že bude hájit jeho hodnoty při zítřejší velké zkoušce. Draci spokojeni
odchází, vědí, že každá družina vybrala toho nejlepšího, aby prokázal, že lidstvo má zájem rozvíjet své
tělo, mysl, srdce i ruce. Rozezní se kytara a večer pomalu končí.
Poslední táborový den zahajujeme, kromě klasických kroků, úklidem. Teprve, když je sklizené ohniště i
naše osobní věci, můžeme se začít chystat na závěrečnou výpravu. Jdeme slavnostně v maskách a
hábitech. Provází nás při ní všichni čtyři draci a vždy po splnění jejich úkolu získáváme mapu, ze které
vyčteme, kam máme pokračovat. Vodní drak si pro Oskara, Aňuli, Matěje a Ondřeje připravil úkol ve
výšinách, do kterých se bylo nutné dostat pomocí lan a důvtipu. Ohnivý drak si pro Matyho, Beri, Žofi Š.
a Béďu nachystal čtyři netriviální logické hádanky. Vzdušný drak poslal Emu, Julinku, Anežku a Miu do
situace, ve které musely zachraňovat život dvěma zraněným pocestným. A zemský drak nechal Viky,
Šárku, Elišku a Žofku M. vyčarovat z hlíny a přírodnin symbolické dílo, při jehož tvorbě nesměly
promluvit slovíčko. Úkoly to byly nelehké, ale vyvolení z lidu Ohnivé země si s nimi výborně poradili a
všichni si zasloužili odměnu nalezenou v ohništi týpí, na kamíncích malované dračí oči. Naposledy zde
zpíváme Na dračích perutích a plni radosti (a hladu) se pouštíme do výborných těstovin s omáčkou.
Poslední tečku za letošním táborem uděláme v kruhu ve stínu lesa, kdy si společně projdeme, co všechno
jsme v naplněném týdnu prožili a každý za sebe vybereme, co nás nejvíce bavilo, posunulo, potrápilo…
Domů si vedle táborového glejtu, pytlíčku zdravého mlsání a speciálních fixek na památku neseme i srdce plná vzpomínek. Byl to velkolepý týden ve velmi dobré společnosti, díky za něj všem zúčastněným, i těm,
kteří jim podporou z domova účast umožnili!
Pro obrazový doprovod k napsanému neváhejte navštívit táborovou fotogalerii.
Katy
