Čtvrtek – malí badatelé
26.9.
Léto se nám přehouplo do podzimu, někteří nám onemocněli, ty moc zdravíme a tešíme se opět na shledanou. Ukazujeme si kalendář, který sestavovali badatelé minulý rok a se kterým budeme pokračovat i letos. Svíčku do kruhu zapálil Šimon a z karet ctností vytáhl VLASTENECTVÍ.
Dnešní den byl ve jménu Laskavce a výroby pítka a krmítka pro ptáčky a k tomu nám posloužila dílna s ponkem v zázemí, kam jsme se hned přesunuli. Majda všem vysvětlila bezpečnost práce v dílně a ukazovali a zkoušeli si jak zatloukat hřebíky. Pak se s jednou polovinou pustila do naměřování a řezání, šmirglování a rašplování krmítek a já zatím v jurtě s druhou půlkou vyráběla hliněná pítka. Každý vyválel hada a z nich jsme motali mělkou mísu, zahlazovali ji a kdo chtěl, mohl ještě vyrobit ozdobu na ni. V jurtě jsme si zatopili, tak bylo fajn, že se tam ohřál ten kdo potřeboval, celý den bylo totiž pošmourno.
Po obědě děti dodělávaly krmítka i pítka, uklidili jsme a byl čas se vrátit do badatelny.
Dostali jsme první zprávu, že pohled došel! Co ostatní? Mony a Majda
19.9.
Po adapťáku se nás sešlo jen pár, po ranním kruhu jsme se pověnovali zápisu/zákresu do deníků, děti si zapisovali své sportovní výkony z minula a zakládali si je.
Povídali jsme si o tom, odkud k nám kdo každý čtvrtek přichází, také kde se kdo narodil, což nám okořenil Florián, který se narodil v Brazílii, to jsme z malých plánků museli přejít na mapu světa. Ukazovali jsme si plán Prahy, mapu Řevnic a okolí a hledali si tam všechna ta místa.
Navázali jsme adresou a povídali si o tom, jak bychom poslali někomu vzkaz, kdybychom neměli elektřinu, wifi, mobil…ukázalo se, že pošta už začíná být pozapomenutá.
Pustili jsme se do výroby vlastnoručně vyráběných pohlednic a pak si ukazovali, jak se na ně zapisuje adresa. To nebylo tak lehké, jak by se zdálo. Jsme rádi,že jsme všechny adresy dali do kupy, dejte vědět, zda pohledy dorazily, daly si s tím kus práce! Děti se rozhodly, že je chtějí poslat domů, napsaly/nakreslily tedy ještě své vzkazy a už volal oběd.
Po něm se děti rozdělily do dvou skupin, každá dostala mapu a měli za úkol podle ní dojít na poštu, tam si koupit sami známku a pohlednici hodit do schránky. Mise byla ukončena a my se mohli vrátit do badatelny tak akorát na uzavírací kruh. Mony § Majda
12.9.
I přes déšť se nás sešlo požehnaně, noví kamarádi si pomalounku zvykají, každý jak potřebuje, případné slzy loučení se rychle mění v klid i úsměv. Ladíme náš badatelský tým, pro některé divočáky je posezení v kruhu a naslouchání druhým ještě výzva. Posílila nás nově Tea.
Ráno jsme si v kruhu vytáhli kartu ctnosti: jedinečnost. Povídali jsme si, proč je důležité, že jsme každý jiný. Děti si odhlasovaly, že karty se budou tahat od nejstaršího po nejmladšího.
Pak jsme si založili badatelské deníky a titulní stranu si vyzdobili na téma co mě baví zkoumat.
S Majdou si děti vytvořili koláž z výstřižků na téma to jsem já.
Pověnovali jsme se akci https://jsemlaskavec.cz/ Letos vítězí ptáčci, děti si vymyslely a odhlasovaly výrobu ptačí budky, krmítka a pítka.
V záloze zůstala azylová psí bouda pro tuláky, ze které vznikla azylová budka zásobována různou potravou,pro různé okolní živočichy s názvem „Budko,budko, kdo v tobě přebývá?“
Po obědě jsme se měřili a zkoušeli své možnosti ve skoku snožmo, s rozběhem a v hodu koulí 1kg. Díky za peníze na známky, většina si je donesla, ostatní mají ještě možnost příští čtvrtek. Ať se řeky drží svého koryta!!! Mony
5.9.
Hned zrána proběhl parlament, o průběhu je psáno samostatně a hned po něm se vrhli do náruče lesa, kde jsme si každý nasbíral různé přírodniny, zvážil co bych o nich druhým řekl a pak jsme si z nich v lese udělali malou mandalku a dávali do kupy informace, radili si, pochybovali, vyvraceli, hádali…upřesňovali. Zkrátka bádali. Pak jsme pokracovali cestou až do badatelny, kterou jsme po létě pozdravili, ukázali ji novým kamarádům a řekli si něco o pravidlech.
Na oběd jsme se vrátili do zázemí a po něm nás už čekalo setkání se Temocem. Děti byly nadšené, poslouchali, tancovali, prohlédli si různé léčivé obsidiánové koule, ochutnávali kakaové boby i krásně kyselý plod stromu Tamarindu indického. Těšíme se příště! Mony