ÚNOROVÁ KRONIKA

Kronika za týden 3.2. až 7.2

PONDĚLÍ – Vlčata 

S vlčaty se v pondělí ráno potká na nádraží kolem 8.30 Eliška Salay, Eva totiž díky výluce přijede s pražskými až v 8.49. Pak nás čeká cesta vzhůru do zázemí. Vezmeme to kolem náměstí a houpačky. V zázemí navážeme na téma stopy z minulého týdne a v jurtě si trochu pohrajeme v tomto duchu s hlínou. Až bude hotovo půjdeme si do lesa udělat ohýnek a pořádně si pohrát. Pak zpátky do zázemí na oběd a pohádku. Kolem 15:00 dojdeme dolů na nádraží, protože vlak na Prahu odjíždí v 15:03. Nebo je možné do 16 hodin vyzvedávat děti v zázemí, kde budou řádit pod dohledem Elišky Salay.

ÚTERÝ – Lišky 

Ráno se přivítáme společně s Evičkou, která zaskočí za Jindru a Španďu (tentokrát bude ve škole celý den), a klasicky s Luckou. Nasypeme zrní ptáčkům do krmítka, uvelebíme se v týpí a zazpíváme si. Minule jsme mohli pozorovat nádherné obrázky, které na okna jurty kreslil mráz. Mrazem zdobené okénko si tentokrát nakreslíme, vystříháme a nalepíme, využijeme oblíbenou techniku se zmizíkem a inkoustem.

Při procházce lesem najdeme zase nové opékací klacíky. Kdo má nůž Opinel a zná zásady bezpečnosti, nechť přibalí do batůžku!

Pokud zbude čas, začneme po obědě ještě jeden malý zimní projekt. Nasbíráme přírodniny, naaranžujeme je do mističek, zalijeme vodou a necháme přes noc zmrznout. Při troše štěstí nás ve středu ráno uvítají třpytivé ledové ozdůbky.

Sešlo se nás celkem 7, dva kluci a pět statečných holek. Nejdříve jsme ve skupinkách zalezli do jurty a natřeli celou plochu čtvrtky modrým inkoustem. Oheň v týpí jsme ani nerozdělávali, těšili jsme se do lesa. Však jurta byla krásně vyhřátá. Po práci u stolečku jsme si zazpívali v ranním kroužku, pobalili batůžky a vydali se vzhůru lesem přes Palouček až k posedu. Pod ním proběhla svačinka a spousta neřízeného hraní. Kdo chtěl, ohřál se u ohýnku a opekl si něco k snědku. Posed byl populární jako vždycky, což je fajn – vždyť nácvik lezení po žebříku se nám skvěle hodí. Eden raději ořezávala klacík a šlo jí to parádně. V závěru procházky jsme na malém prostranství mezi stromy tancovali a poznávali svižný a pomalejší rytmus. Do zázemí na oběd jsme seběhli vozovou cestou. Po obědě jsme ozdobili inkoustově modrá „okýnka“ zmizíkem, dolepili k nim rám a dali si ještě jedno kolo masopustních tanečků, které tentokrát Španďa zvěčnil na video. Jak už to tak bývá, kroužek mírných oveček netancoval podle pokynů moc dlouho – nakonec zavládla anarchie a rozjásaný chaos. Ještě jsme se pokusili nachystat kádinky s přírodninami a vodou na třpytivé ozdoby a už byl čas vydat se domů.     

STŘEDA – Volavky

Až se volavky slétnou v zázemí, tentokrát klasicky s Evou, vydáme se do lesa. Uvidíme, kam přesně bude chuť jít, zda nás to zavolá do kopce na palouček, k posedu, či k potůčku. Uděláme si oheň,  pohrajeme si a zazpíváme masopustní písně. Už se nám ten masopust pomalu blíží. V zázemí po obědě ještě trochu navážeme při předškolácké práci na téma stop z předchozích týdnů. A všichni společně si zatančíme pár tanečků.

ČTVRTEK – Vážky

Vážky si to namíří ze Všenor malebným údolím vzhůru k osadě Montana, po hřebínku přes vyhlídky na Kazín a říční pěšinou do Černošic. Oběd připraví Lucka.

Vzhledem k deštivé předpovědi a mokrému sněhu pod nohama jsme změnili plán a vyjeli autobusem co nejvýš, tedy na Řitku. Sníh se vytrvale snášel a my jsme stoupali po asfaltce mezi polem a zástavbou, až jsme dosáhli hranice lesa. Hledali jsme sušší místečko, úkryt pod větvemi, kde bychom se mohli nasvačit. Les byl řídký, takže jsme museli ještě kus vystoupat. Po sváče jsme putovali přes Šraňk dál až na Výskoky, kde jsme se pokochali výhledem do mlžného údolí. Opatrně jsme seběhli dolů netradiční cestou ke studánkám a kamennému kempu, po hřebínku a pak pasekou s ostružiním a hromadami větví. Mezi řečí tam padla památná věta o pokrčených kolínkách v podání „Prcka, který ale všechno ví“ (Rozárky). Ještě malé stoupání a stopování lišky, totiž Mardži nebo Růženky, a přišla vytoužená chvíle oběda. Na Bludičce jsme se schovali pod střišku, dali si ohřáté jablečné pyré s lívanci a měli jsme se dobře. Hojnost přenáramná. Abychom moc nevychladli, vydali jsme se dál po stopách lesní zvěře a také jednoho Obra, nejspíš Fabiána, který snad musel mít aspoň 2 metry padesát. Na čtyři Španďovy kroky tenhle Obr udělal jenom dva, nu považte. Pádil tak rychle, že jsme ho nepotkali. Křižovali jsme svah různými cestami, aby nám výlet časově dobře vyšel a o čtvrté jsme přistáli na nádraží. Byli jsme trochu mokří, ale bohatí na zážitky a nádherně unavení.    

PÁTEK – Veverky

Malá družinka Veverek čítala jen Mariánku, Rózku, Adélku a Tea. Ráno jsme si užívali sněhu, bobovali a klouzali se. Pro radost jsme zažehli oheň mezi velkou jurtou a týpím, na náměstíčku. Dlouho jsme zvažovali, zda nepůjdeme procházkou na hřebínek do vydatnějšího sněhu, ale nakonec nás to dopoledne zavolalo k potůčku. Hráli jsme divadlo, krmili oheň a četli ve sněžných stopách. Zpátky do zázemí nás vlna tsunami hnala rychlým tempem, utíkali jsme a zas zvolňovali, z čehož měly děti velikánskou legraci. Po obědě jsme natírali plátěné kapsičky včelím voskem a nechali vosk do látky rovnoměrně zapít v horké troubě. Ještě jsme si udělali sváteční kakaový rituál pro posílení srdce, když už byl ten Valentýn. Milan upražil na ohni kakaové boby, děti je oloupaly a pomáhaly třít v hmoždíři. V kotlíku nad ohněm jsme pak kakao vařili, míchali a očuchávali, než jsme mohli z hrníčků tu vzácnou dobrotu ochutnat. Bylo silné, hořké a ozdravující. Tolik nádhery v jednom dni. Díky, Valentýne! 

Kronika za týden 3.2. až 7.2

VLČATA  pondělí 3.2.

S vlčaty se v pondělí potkáme ráno na nádraží mezi 8:20- 8:30 a vydáme se vzhůru do zázemí. Vezmeme to kolem náměstí a houpačky. V zázemí navážeme na téma stopy z minulého týdne a v jurtě si trochu pohrajeme v tomto duchu s hlínou. Až bude hotovo půjdeme si do lesa udělat ohýnek a pořádně si pohrát. Pak zpátky do zázemí na oběd a pohádku. Kolem 15:00 sejdeme dolů na nádraží, vlak na Prahu odjíždí v 15:33.

Jelikož ulehla Evča s moribundem, pondělní skupinky se ujal Španďa. Kromě jediné princezny Aničky byli tři malí bojovníci. Kristián, Vítek a Viktor. Šli jsme  údolím potoka přes park vzhůru k lesu a cestou se klouzali, svačili, lezli po kmenech. V lese jsme došli do prasečích lázní a u ohně si opekli svačinu a hráli si v rokli. Po obědě jsme si zazpívali a zatančili na verandě.

LIŠKY úterý 4.2.

Minulý týden jsme si vyrobili svíčku hromničku a tentokrát dokončíme výrobu koženého váčku s knoflíkem. Určitě se vypravíme do lesa na některé naše oblíbené místo, kde si uděláme oheň, opečeme svačinku, ohřejeme se a pohrajeme si.

Po obědě budeme procvičovat masopustní repertoár písniček.

I v úterý se sešlo jen pár dětí. Po raním tvoření jsme se toulali prosluněným mrazivým lesem, hřáli se u ohýnku a užívali krás kolem paloučku.

VOLAVKY středa 5.2.

Jelikož nemůže Eva, zaskočí ji páteční průvodce Milan. Můžeme se těšit na pánskou jízdu. Ranním zmrzlým lesem se zahřejeme stoupáním na palouček, možná dojdeme až k posedu. Rozhodně budeme hledat sluníčko a taky se zahřejeme u ohně.

Budeme dál hledat stopy v blátě a poznávat otisky kopýtek a tlapek našich lesních sousedů.

Po obědě si určitě zazpíváme masopustní písničky.

S Milanem jsme se nakonec vydali k potůčku. Milan opravil mlýnek, Španďa rozdělal oheň a děcka hrála divadlo před oponou z pláštěnky.

VÁŽKY čtvrtek 6.2.

Piknikové vážky tentokrát poletí z Bubovic přes zapomenuté lomy v lesích do Srbska.
Sraz na nádraží v 8.20. Pak se přesuneme k tobogánu a v 9.14 odjedeme autobusem ze zastávky u nádraží do Bubovic.
Tam se vydáme kolem lomu Čeřinka do lesů hledat staré zarostlé lomy. Liščí, supí, pustý a soví, a další zapomenutá díla dolování vápence.
Oběd připraví Španďa.
Údolím Bubovického potoka dojdeme do Srbska a vlakem v 15.33 přijedeme do Řevnic.

Cesta byla jen trochu do kopců a většinou po rovině, ale nějak se nám nechtělo, a tak jsme šli docela pomalu. Ale  za to jsme  se řádně kochali vším co nás potkalo. Vzhledem k času jsme vynechali zarostlé lomy okolo Liščího, a navštívili jsme lom Malá Amerika, kde jsme si popovídali s ozvěnou. Oběd jsme si ohřáli u Kubrychtovy boudy a vlak v Srbsku stihli akorát.

VEVERKY pátek 7.2.

Veverky přivítá v týpí praskající oheň. Uděláme si ranní pohodu a budeme svým kamarádům dávat hádanky. Jestli nějaké znáte, napište je na kousek papíru a nebo ještě lépe, natrénujte s dětmi, aby se s námi o ně mohly podělit.

Po velkém namáhání hlaviček a jazykové švandě se posilníme svačinkou a vyrazíme do lesa. Cestou si budeme zpívat o myškách, medvědech a motovidlech. Divadelní oponu a lana bereme s sebou!

Odpoledne budeme pokračovat v práci s čistým včelím voskem. Zkusíme povoskovat plátýnko pomocí štětce. Ubrousek nebo kapsa na potraviny z voskovaného plátna „dýchá“ a parádně nahradí igelitový pytlík. Hospodyňky, těšte se, snad se nám výrobky podaří.