Prosincová kronika školky

Veverky 22.12.

Dnes píšu už jen krátký zápis do kroniky Veverek za poslední prosincový den. Ráno to nejdřív vypadalo, že sice bude zima, ale počasí by mohlo být jinak pěkné. Nakonec si s námi pěkně pohrálo. Chvilku poté, co jsme se sešli všichni u ohně v týpí, nás překvapil déšť. Když ustal a zmírnil se i vítr, vyrazili jsme do lesa nakrmit lesní zvířátka k Vánocům. Šli jsme na Palouček, kde jsme mohli zvířátkům rozdat mrkvičky, jablíčka, kaštany i zrní k pařezům. U jednoho z pařezů nás čekalo překvapení. V brdských lesích se kdysi těžila ruda a říká se, že místní trpaslíci někdy odkryjí část z pokladů, které od těch dávných dob střeží. Rubenek u jednoho z pařezů takový poklad našel. Stříbrně se leskl a my jsme si ho společně odnesli do zázemí. Cestou zpátky nás opět překvapilo počasí: tentokrát padaly kroupy. 

V zázemí na nás čekala Dita s výborným vánočním obědem. Po obědě jsme společnými silami upekli perníčky, uvařili jsme si vánoční čaj a na všem jsme si vzápětí pochutnali v týpí u ohně. Přečetli a vyprávěli jsme si různé vánoční příběhy, povídali jsme si o Vánocích a našich přáních, kdo chtěl mohl si vyrobit papírovou vánoční hvězdu na stromeček. Odpoledne ještě sněžilo a pršelo, mezi přeháňkami svítilo sluníčko a vlastně nás celý den provázelo „aprílové“ počasí. 

Děti si den užily: měly radost z pokladu i z perníčků, počasí jim nevadilo, mohly se vždy ohřát u ohýnku, kdykoli jim byla zima. Bylo to velmi milé rozloučení se školkou a dětmi. Přidaly se k nám i Rozárka a Amálka Kroupovic, které už školce odrostly. Přinesly košík plný kaštanů pro zvířátka a den den si také užily. Jsem ráda, že jsem se mohla rozloučit i s nimi. 

Přeji všem krásný a pohodový Nový rok a těším se, že se na naše budoucí více či méně náhodná setkání. 

Desi

Veverky 15.12.

Dnes byl zvláštní den. Svítilo sluníčko tak, že to chvílemi vypadalo, že jaro ťuká na dveře. Bylo tepleji, než předchozí dny. Bylo však sychravo a lezavo, takže nakonec byla vlastně docela zima. Ohřáli jsme se hned ráno u ohníčku, když jsme byli všichni, vydali jsme se na přání dětí k Babskému potoku zkontrolovat mlýn. A udělali jsme dobře: mlýnek ležel na kamenech, chyběla mu jedna lopatka a chvíli to vypadalo, že se s ním budeme muset rozloučit. Milan si s ním však naštěstí uměl poradit a mlýnek společně s kluky zase opravil a nasadil zpět. Když jsme odcházeli, mlýnek se opět točil a mlel a mlel a mlel. Chvíli jsme pak ještě pobyli u potůčku, děti si hrály, svačily a Ruben usilovně prosil Milana o sekyrku, až mu ji Milan vyrobil. Ruben totiž našel kus silného kovu, který tvarem připomínal hlavu sekery a kus dřeva, který se hodil jako topůrko. Nakonec z toho byla opravdu vydařená sekera.

Veverky, pátek 1.12. 2023

Dnes ráno bylo zázemí zablácené, po sněhu nebylo ani památky. Byla zima. Pomalu jsme se scházeli u ohýnku v týpí. Mezitím začalo sněžit. Bylo krásně, děti si sněhu užívaly. Vyrazili jsme na krátkou procházku do lesa. Tentokrát byla naše procházka opravdu krátká, některým dětem byla zima, vrátili jsme se proto rychle zpátky do zázemí. Rozdělali jsme v týpí znovu ohýnek, aby se děti ohřály. Vyprávěly jsme si pohádku o Peřinbabě a dříve jsme se naobědvali. Po obědě jsme si povídali o adventu, vyráběli jsme papírové adventní věnce a upletli jsme věnec na týpí. 

S předškoláky jsme dnes procvičovali rytmiku v lese, když jsme tančili a zpívali, jemnou motoriku při výrobě věnců. Děti si plnými doušky užívaly zimních radovánek na sněhu, vytáhly erární boby (díky za ně Jindře!), koulovaly se a stavěly sněhuláka. Školáci i školkáčci se připravili na koulovačku s Milanem, kterou si všichni náramně užili. 

Dnešní den byl náročný kvůli zimě a tepelnému nepohodlí některých dětí. Soustředili jsme se proto hlavně na opečování našich malých svěřenců. I přes náročné podmínky jsme si dnešek všichni opravdu užili. Děti byly skvělé. Desi