Škola středy září a říjen 2018

3.10.

Ve středu jsme za velkého lijáku přišli do velké Jurty a začali sušit oblečení. Dali jsme si španělskou pohybovku – učení slovíček spojené s pohybem, pozdrav slunce též ve španělštině a opakování slov z minulé středy. Po svačině jsme si udělali kruh, spojili se, soustředili s šamanským bubnem a spojili se se svým záměrem pro letošní rok, který neseme od začátku září. Ten obraz našeho záměru, osobní přání – jsme otiskly a zhmotnili na hliněnou šamotovou destičku každý podle svého. Bára je pak bude vypalovat v keramické peci. Po příjemném obědě jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna měla přednášku o porodech s Marisou a druhá se zlepšovala ve fotbale. Pak jsme ještě stihli putování se Sidney Hallem podle Čapka a procvičili v zeměpise a dozvěděli se něco nového o světě.

Igor

19.9.

Napadlo mě dnes ráno v čase hojnosti zajit si na ořechy a jablička k nám na zahradku. Všichni souhlasili a tak jsme se vydali přes most – volavka vpravo, kačeny s kačerem vlevo. Cestou jsme potkali ještě šípky a krásnou bezinku a par trsů si natrhali na šťávu. Z chladného rána byl zas horký den a ve stínu orešáku nám bylo fajn. Roztloukali jsme oříšky, sbírali jablíčka, otrhavali bezinky, někdo i hrabal listí. Rozdělali jsme si oheň a kolem něj kruh poradní a přací a děkovací, a o rovnodennosti jsme se zmínili,  spanělská rozcvička a další slovíčka létala vzduchem:

Abuelo – dědeček

Abuela – babička

Nuez – ořech

Nogal – orešák

Sauco – bez

Manzana- jablko

Sol – slunce

Fuego – oheň

Agua – voda

Viento – vitr

Montaña – hora

Río – řeka

Aguila – orel

Serpiente- had

Caballo- kůň

A veledůležitý futbol – fotbal

Espera – počkej

Vamos – jdeme

A další z písničky, která je obdobou anglické:

Cabeza – hlava

Hombros – ramena

Rodillas – kolena

Dedos – prsty

Ojos(j =ch) – oči

Orejas – uši

Boca – pusa

Nariz – nos

A číslovky

Uno

Dos

Trs

Cuatro

Cinco

Séis

Siete

Ocho (ch=č)

Nueve

Diez

Jedna skupinka zůstala otrhávat bezinky a vařit sťávu a druhá šla o chvíli napřed do zázemí se španělštinou po cestě. U sťávičky jsme si zazpívali bezinkovou písničku, přikládali jsme do ohýnku a přecedili a míchali cukr- (ten nejhnědější s melasou ;)) a akorát z toho byla jedna velká láhev, na konci dne jsmd jazdy si vzali na uchutnavku a chutnala

– zbytek máme v maringotce na příště.

Cestou zpět jsme potkali několik přejetých hadů, aspoň jsme je posunuli klacíkem někam do trávy…a káně taky a holub hřivnáč kolem nás proletěl

Po obědě jsme použili naše kamínky k udobření mezi dvěma chlapečky – jeden druhého nerad kopl, omluvil se mu a odešel, ale ten druhý to těžce nesl a plakal. Tak jsme dali hlavy dohromady a přemýšleli nad tim, co v takove chvili dělat a ze je fajn nejen se omluvit ale i pomoci nebo pomoc zavolat a děti davaly priklady ze života a meli jsme další téma kouzelnické – když pomoci nemůžeme, můžem si přát a posilat záměr. Po podnětné diskuzi jsme si ještě na mapě zopakovali, kudy cestoval slavný Sidney Hall a povídali jsme si tentokrat o Japonsku. A po úklidu ochutnávka sťávy a šlo se.