ŠKOLA – Čtvrteční výzkum a tvoření: květen a červen

18.6.

Ráno započala cesta běžným brbláním a stížnostmi. Děti špatně nesly rychlou změnu ohledně cyklovýletu.
Napadá mě, že je potřeba negativní energii a myšlenky vypustit, protože teprve potom může začít náš pěkný společný den. I když nakonec přišlo ještě několik nepříjemných chvil.
Po příchodu do jurty proběhla svačina, pozdravení a představení programu. Navazovali jsme na minulý týden. Děti dostaly černé fotorámečky a každý si ze společné práce, z celku, vybral část právě pro sebe. Mezitím jsme očichali, prozkoumali a začali rozpouštět ingredience na balzám. Každý se účastnil přípravy nebo si alespoň výsledek sám nalil do kelímku. Tímto velmi děkuji Zdendově mamince Janě, která měla zásobu kelímků doma (a přelévacích pomůcek taktéž). V zázemí jsme měli kelímky lékárenské a uvidíte, že ty darované vypadají lépe, ba výborně.

Po obědě, bez češtinářů, jsme se věnovali přípravě výzdoby na slavnost.

Jen krátce bych chtěla zmínit ty další neshody, protože už přerostly ve fyzické vyříkávání. Hlavní účastníci byli Noe a Tim, pak se na některé chvíle přidala i Aňule. V lese zase dostal do hlavy Matouš. Možná se zkuste dětí zeptat, jak ty konflikty vnímaly. Šlo o dohadování ohledně místa na velkém sedacím vaku, nějaký přešlap v lese a pak cestou na vlak.

11.6.

Dnes jsme měli velmi komorní setkání. Velká část naší skupiny byla na safari. Včetně Míši, takže místo ní nám byla parťákem Dita.

Stihli jsme toho opravdu hodně. Na začátek přišla velká mazanice s barvami na terase, kde děti měli za úkol vyjádřit zážitky a emoce, které provázely naše čtvrtky. Tim připravený formát zadupal nohama od bahna, Noe si kromě otiskovaných dlaní nazelenil celé paže jako Hulk (co mu řekli doma?), Aňule papír hojně pocákala, asi protože u nás to bylo o dohadování a křiku. Po počátečním ostychu si Beátka a Tigra namalovaly celý obličej a obtiskly ho. Kašpárek se po akci myl od barev tak důkladně, až měl mokré rukávy i nohavice. Zabarvené plachty tvoří hezké obrazy a příště s nimi budeme pracovat dál. Děti byly nadšené, což bylo příjemné pozorovat, jen nás to s Ditou stálo asi dvacetiminutové drhnutí podlahy 😀

Pak jsme se dostali k diskuzi a čtení příběhů o Toyen a Martině Benešové. Už jsme je ale nestihli doplnit na naši „nástěnku“ s osobnostmi z 20.století.

Odpoledne si děti mohly zvolit, co budou tvořit. Vznikaly ryby z tub a mini dešťové hole. K oběma aktivitám se možná dostaneme i příště (ale máme už jen jeden čtvrtek!).

4.6.

Dnes byl parlament. Všechny zúčastněné dospělé jsme byly unesené, kam se nám parlament posunul. Děti se vyjadřují smysluplně a věcně, neskáčou si do řeči (většinou) a opravdu se snaží najít řešení.

Pak byla pauza, protože bylo vidět, že děti potřebují nashromážděnou energii vybít.

Bylo náročné je sehnat k další akci, protože to byla změť Klubíčka, školky a dvou školních skupin. Nakonec se ale zadařilo a vytvořili jsme další umělecké dílo (odborně nazývané proláž), které navazovalo na optické klamy.

28.5.

Den začal i skončil deštěm, ale nijak nás to nerozladilo. Sešli jsme se v zázemí, kde jsme se po přestávce pustili do příběhu dalšího českého vědce. Než jsme se s ním blíže seznámili, zabrousili jsme do problematiky kalendáře s pojmenováním století a dalšími tématy. Propojení s Ottou Wichterlem a smysly je celkem jednoduché. Oči, práce očí a optické klamy, kterým jsem věnovala i tvůrčí část. Tahle práce je opravdu zaujala. Dostaly výtvory domů, tak si můžete společně pohrát. Ještě jsme konečně začali s tvořením časové osy, kde máme jednotlivé osobnosti zaznamenané. Dynamika skupiny byla dnes opět provázena kohoutími zápasy mezi Noemem a Timem a kašpárkování Matouše.

21.5.

Dnes jsme měli naplánovanou oslavu setkání v klasickém čtvrtečním složení (i Kašpárek už je s námi), takže jsme se hned vydali do zázemí. Cestou jsme potkali černou kočku, ale nešla nám přes cestu. Znám dárek Terce R. k narozeninám a zase něco málo o rybách od Jendy. Ten byl dnes nějaký zničený, tak se nechtěl příliš účastnit.

Rozdělili jsme se do dvou skupin a podle receptu jsme se pustili do pečení. Každá skupina měla stejný základ a malý rozdíl nastal v přidání ořechů/kokosu, rozinek. Noe, Tim aLudvík pomáhali při počítání podílu a vážení. Každý něco nasypal a zamíchal, pak jsme tvarovali. Druhá skupina musela začít úplně od začátku, protože nejprve loupala vlašské ořechy.

Pak nastala méně oblíbená část dne, a to zápis do deníku. S tím stále bojujeme. Myslím, že nám to zbytečně zabírá více času, protože se dokola dohadujeme, proč to beru jako důležitou součást.

Po obědě se děti cítily obrané o přestávku (trvala jen 40min), tak jsme se dohodly, že relaxační karty necháme na příští týden.

Nakonec se oddělili češtináři a zbytek si se mnou popovídal o smyslech. Vyzkoušeli jsme sluch a hmat a intuici. Zbývá nám tedy ještě několik cvičení na příště. Aňulka hodnotila den palcem dolů, Matoušovi vadilo vyrušování při češtině. Kašpárek říkal, že si den užil. Mia často pociťovala nespravedlnost rozhodnutí, řešení,… a Matouš se několikrát dotyčných zastal.

J.

Odkaz: recept

14.5.

Co vám budu povídat. Máte bezvadné děti, měli jsme se bezchybně. Počasí nám přálo a skoro ani prstík jsme do jurty nestrčili. Jen se ukázalo, že Tamík a Žofka a Jenda tam hráli Bang, když se podávala pizza, takže na ně nezbyla. No a ještě se mi dnes podařilo rozplakat Anežku, protože pizzu měla, ale bez sýra.

Abych začala po pořádku. Sešli jsme se u srubu a dali si procházku voňavým mokrým lesem. Katy dětem vysvětlila, že bude potřeba nasbírat nějaké lesní produkty na podpal. Děti se samy rozdělily na několik skupinek a věděly, že budou mít za úkol rozdělat oheň bez papíru a maximálně na tři zápalky. Při pauze se děti naučily živé pexeso.

Po příchodu do zázemí započali ohnivácké snahy. První se podařil kvalitní a trvající oheň rozdělat Beri, Marušce a Róze. Pozadu nezůstala ani Žofka Š. s Lindou a další. Protože jsme věděli, že oběd je v naší režii a příprava zabere nějaký čas, vzala jsem skupinku asi 6 dětí, které se mnou prošly záhonky, očichaly a ochutnaly bylinky, přičemž na pizzu jsme dali jen rozmarýn. Potom jsme míchali, loupali, krájeli, vážili, atd. Finálního natahování pizzového těsta na pekáč se ujala Linda a Žofka.

Výsledek se vydařil, všichni se najedli těstovin a pizza byla jako zákusek. Potom jsme dali zkrácenou formu tvoření a na rozvoj hmatu a sluchu nedošlo. Třeba zase příště. J.

7.5.

Po dlouhé době jsme se viděli venku naživo. Byl to nádherný den. Počasí nám přálo, děti byly nadšené, přátelské, rozjařené.

Dali jsme si procházku lesem, po cestách i kamenech, nahoru a dolů, s přestávkami na svačinu i hraní. Cestou nebo o pauzách někteří sbírali smrkové výhonky, jiní si užívali společnost nebo se jentak šťourali klacky v zemi. Děti měly mimojiné možnost vytvořit přání pro maminky, ale tvoření mělo velkou konkurenci, protože další skupina hrála „Škatulata, batulata“.

Zpět na místo setkání jsme to měli akorát svižnou chůzí dolů ke Kejné, prudce nahoru a zase dolů a den byl pryč.