Červená vede – červen ve školce
26.6. Vlčata
Dnešní den byl pro Vlčata v letošním školním roce poslední a netradiční. Sešli jsme se na nádraží, kde jsme se přivítali v ranním kruhu a vyrazili jsme rovnou k řece. Cestou jsme se zastavili u morušovníku, abychom ochutnali jeho výtečné plody. Tam nás dohonil Julíšek a společně jsme se vydali k řece. Než jsme tam došli, sluníčko pořádně hřálo.
Sotva jsme došli na kamennou pláž u řeky, děti se vrhly do vodních hrátek. Přidali se k nám i Mravenečci ze školky v Letech a společně jsme si užili krásné dopoledne u vody. Děti chytaly malé rybičky do svých svačinových krabiček, hledaly mušle, škeble a kamínky, některé děti se i odvážily s Milanem na větší hloubku, kde zkoušely plavat. Když je voda přestala bavit, šly si hrát na břeh nebo posvačit.
Velmi rychle nám takto uteklo celé dopoledne. Nakonec jsme se vydali do zázemí na oběd. Šli jsme podél řeky směrem k železnici, kterou jsme podešli tunýlkem kousek od řevnických sádek a pokračovali jsme směrem k lesu. Cestou jsme se stavili na chvíli na starém hřišti kousek od lesní školky Domeček. Odtud jsme pokračovali po Fabiánce do zázemí. Jen tak tak jsme stihli oběd a sotva jsme dojedli, loučili jsme se s Milanem a pražskými dětmi, které jely vlakem domů. S některými místními dětmi jsme ještě chvíli hráli zvířátkové pexeso a než jsme se nadáli, šli všichni domů. Prožili jsme si krásný, pohodový a sluneční den.
19.6. Vlčata
Náš plán jít se vykoupat do řeky nám dnes překazil poměrně vydatný déšť. Dokonce jsme si rozdělali ohýnek v týpí, aby nám nebyla zima. Když déšť trochu ustal, vydali jsme se do lesa.
Šli jsme po Fabiánce klouzat se do rour, odtamtud pak oklikou k Paloučku. Na Paloučku jsme si dali svačinu, hráli si, sbírali jsme borůvky a vyřezávali. Také jsme tam objevili domeček skřítků s číslem popisným 5.
Když nadešel čas vrátit se na oběd, vydali jsme se z kopce rovnou dolů a roklí do zázemí. Cestou jsme si ještě stihli zacvičit v lesní posilovně. Po obědě jsme si dali meloun, který jsme dostali od maminky Edíka a Adélky (ještě jednou děkujeme!), a jen taktak jsme stihli rozlučkový kroužek. Už nebyl čas něco tvořit, zahráli jsme si proto aspoň zvířátkové pexeso.
Děti si celý den krásně hrály: Flori s Cecilkou, Lotka B. s Violetkou a s kluky (Alexem, Vincíkem, Rubenkem), a ostatní holčičky (Františka, Amálka a Lotka) a kluci (Ondra N., Zeonek a Edík) si hráli různě pospolu. Adélka a Kristiánek ještě spíš pozorují okolní dění. Dnes s námi byl i Benjamin, který také spíš tiše pozoroval ostatní, a nakonec si s námi zahrál zvířátkové pexeso.
12.6. Vlčata
Dnes ráno nás přivítalo zázemí zalité sluncem. Než jsme se všichni sešli, slunce vysušilo všechnu rosu. Po ranním přivítání jsme se vydali k Babskému potoku, kde jsme pověsili hamaku, ve které se děti houpaly jako v loďce. Vznikly dvě loďky: dračí, ve které se houpali kluci, a vlčí, ve které se houpaly holky. Mezitím jsme si dali svačinu, děti si hrály a stavěly hráze na potoce, objevovaly okolní svět. Mlýnek mlel a tentokrát nepotřeboval opravit. Kilda s Alexem se pouštěli na výpravy kousek dál, stejně jako starší kluci Ondra H., Zeon a Julíšek. Ostatní děti si různě hrály kolem naší hamakové základny. Bylo nám tak dobře, že jsme zapomněli na čas a přišli jsme pozdě na oběd. Nestihli jsme proto tentokrát nic vytvořit, myslím ale, že to nikomu nevadilo. Děti se zabavily a opravdu si den užily.